Nová historka o Ježíšovi a o třicet šest karet navíc

Spousta lidí čeká na návrat mesiáše, akorát nikdo neví, jak vlastně vypadá. Vysvětluju, proč jsou pro mě všichni, kdo mluví o gangstalking, o v2k, o tom, že jsou targeted individuals, svatí, kteří to o sobě ještě nevědí, a proč je největší c*nneria naší doby, že tihle lidi končí jako ti nejizolovanější na celé planetě. Je tam i odkaz na můj účet na X, kde se je každý den snažím přesvědčit, bez nějak velkého úspěchu.

Válím se na gauči a sjíždím telefon, zatímco zpoza záběru přilétají čtyři bubliny: „Takovej gaučák“, „Takovej lempl“, „Vtipálek“ a oranžově „To je ostuda!“. Tohle o mně řekli kolegové a tím končí historka o Ježíšovi.

A znova. Odpoledne na volejbale potkám Francouzku na volné noze, co už asi patnáct let dělá UX/UI, zrovna čte knihu o džinech a bere mě vážně, když vyprávím svůj příběh. Ten samý den se dozvím, že mám na další týden domluvený videohovor s angel investorem, potom co jsem svůj projekt deset minut v kuse, bez přípravy, odpitchoval AI botovi na X, který se jmenuje Boardy.

Pes v analogii mění úhel pohledu. Když nás vidí trávit hodiny u PC nebo nad knížkou, taky si nejspíš říká, že blázníme, že je to šílenství.

Zaplnily se tři sekce na stránce: momenty, osobní zamyšlení a každodenní situace. Je tam „Brokovnice“, „Aplikace, která louská ořechy“, „Když ti život dá citron, udělej pomeranč“, „Chce neo-izovat náboženství!!!!“ a karta, která vrství tři přezdívky - Hallucinateurs, Schizophrénistes, Schizofriends. Dohromady je to 132 karet, z toho už se jich dá číst 26.

Pod kartami v banneru teď hned vidíš, co je za nimi, ještě než klikneš: 20 nástrojů v toolboxu, 26 / 132 historek - co už se dá číst a co je teprve v plánu - a „Zdarma“ pod coachingem, protože předtím to nikde nebylo napsané, dokud sis neotevřel stránku. Čísla se aktualizují sama, když něco přidám.

Tam, kde kresba ještě není hotová, býval tečkovaný rámeček, který na tu absenci upozorňoval. Při tom počtu dotčených sekcí pak stránka mluvila víc o své vlastní výrobě než o svém příběhu. Místo toho je tam teď hlava postavy z webu, posazená doprostřed a hodně zesvětlená.

Na stránce Historky šla celá stránka bezdůvodně odtáhnout doprava. Dělal to tooltip tlačítka „zkopírovat odkaz“: nešel vidět, ale stejně zabíral místo, a se čtyřiceti osmi kartami na obrazovce přetékal mimo displej. Už neexistuje, dokud na něj nenajedeš.

Kroužek postupu kolem karet čekal až dvacet sekund, než sekci považoval za přečtenou. U krátkých sekcí to bylo moc dlouhé, takže pořád zůstávaly označené jako nepřečtené, i když jsi je právě dočetl. Strop je teď deset sekund.