Není k tomu moc co říct, v té době jsem hrál volejbal, a i když jsem byl venku a zabraný do hry, stejně jsem je slyšel.
A na ten den si pamatuju, bylo to vtipné, protože tam bylo několik mužů a vypadalo to, že se všichni řehtají.
Říkal jsem všechno, co mi zrovna prolétlo hlavou, dělal si srandu z té situace, z toho, že může vědět jakoukoli mikromyšlenku, co mi proletí myslí, i ty nejintimnější, a smál jsem se tomu skrz sebeironii













