Grrrrrrr

V dlážděné ulici jde postava se zamračeným obočím, nad hlavou má myšlenkovou bublinu „Grrrrrrr“. Napravo od ní stojí na podstavci kamenná socha anděla se sklopenýma očima a sepjatýma rukama.

Čím víc času plyne, tím víc začínám chápat, jak funguje jejich humor.

Takže teď pokaždé, když jdu kolem sochy anděla, pomyslím si „Grrrr“, jen abych se zasmál.

Zveřejněno 16. 08. 2026

Objev další historky

Zobrazit víc

Tahle stránka byla automaticky přeložená z francouzštiny. Některé výrazy a slovní hříčky zůstaly ve francouzštině, i s vysvětlením po najetí myší. Zobrazit původní verzi. Překlad, co zní divně? Nahlas ho v chatu vpravo dole.