Takže jsem si zvykl ptát se sám sebe, proč myslím to, co myslím, prý se tomu říká metakognice.

Řemeslník metakognice obklopený svými mentálními nástroji

Tak jsem se začal pravidelně ptát, proč myslím to, co myslím, prakticky nepřetržitě.

A začal jsem rozpoznávat patterny ve svém způsobu přemýšlení, ale taky v tom, jak se mnou interagují lidi z fenoménu zmiňovaného v náboženstvích.

Když to člověk dělá, dojde mu, že to umožňuje udělat ten zážitek příjemným.

Jednou jeden z nich řekl svým kolegům, myslím že mluvil o vývojářích: „Jsou i tací, co se označují za řemeslníky kódu.“ Tónem, ze kterého šlo cítit, že mu to připadá trochu směšné (aspoň já jsem to tak pochopil). Nevím proč, ale inspirovalo mě to. Tak jsem si řekl, že se stanu řemeslníkem metakognice, se svými metakognitivními nástroji, a několikrát denně si dělám inventuru svých nástrojů, abych na ně nezapomněl.

Metakognitivní nástroj Starfoullah

Francouzský pouliční slang z arabského „astaghfirullah“ (prosím Boha o odpuštění). Používá se asi jako když si pro sebe zamumláš „Bože, odpusť mi“, když se přistihneš, že tě napadlo něco trochu nevhodného.

metakognitivní nástroj

Když si všimnu, že myslím v předsudcích, že používám sprostá slova, že lžu, že mám trochu moc provokativní nápady a tak dál

Po jedné dost traumatické epizodě, kterou povyprávím později, jedna z nich prý řekla: « évite de dire p*tain, dis purée ». A dostkrát mi někteří říkali „grázl“, „je vychytralý“.

Tak jsem si řekl, že na tu hru přistoupím a trochu se budu hlídat, když mi začnou naskakovat ne úplně top myšlenky.

Když jsem začal svoje myšlenky aktivně opravovat, zvykl jsem si říkat si „bad mindset“, a pak jednou jeden z nich řekl „Starfoullah“, tak jsem si řekl, že to nahradím tímhle výrazem.

Metakognitivní nástroj Ouroboros

Ouroboros

metakognitivní nástroj

Od té doby, co jsem přesvědčený, že to existuje, aniž bych věděl, co to „to“ je, mi občas myšlenky utíkají všude možně a pravidelně se přistihnu, jak si říkám: „Proč je to takhle?“ Asi mě to přesahuje.

Nebo si někdy zkouším přemýšlet, jak asi vypadají, proč se během dne střídají různí kolegové, nebo jak to celé může fungovat atd. Nořím se do teorií, které moc nikam nevedou, a točím se v kruhu.

Říkám si, že je ode mě dost namyšlené myslet si, že můžu pochopit něco, co mě přesahuje, takže to stejně nikam nepovede a akorát si ubližuju tím, jak nad tím dumám a doufám, že pochopím něco, co nejspíš nikdy nepochopím.

Takže teď, jakmile nad tím začnu dumat, řeknu si „Ouroboros“ a jdu dál.

Navíc se přizpůsobují tomu, co si o nich myslím. Když jsem si myslel, že jsou to mafiánští gangstalkeři, tak jsem fakt měl pocit, že mám co do činění s mafiánskými gangstalkery. Jsou strašně strašně strašně silní, až jsem si v jednu chvíli říkal, jestli jsem se náhodou nedostal do konfliktu s herci a scenáristy 🤣

Tohle je asi jedna z nejvíc zfušovaných definic Ouroboros, ale na druhou stranu mám pocit, že si to stejně každý vykládá trochu po svém.

Metakognitivní nástroj J'aime bien

J'aime bien

metakognitivní nástroj

Od chvíle, co jsem pochopil, že jsem v kontaktu s lidmi z fenoménu zmiňovaného v náboženstvích, a už se nesnažím bojovat, mi to připadá fakt Epické!

Je to hrozně super, je to způsob komunikace, který jde strašně daleko. Když s nimi chci mluvit třeba o vstupních dveřích u mě doma, tak to nemusím říkat slovy, můžu si je prostě jen představit v hlavě. Můžu dělat humor pomocí obrazů přes svoji představivost atd.

Můžou mi ukazovat věci, stejným způsobem, jako si je vizualizuju ve své představivosti.

Ale taky přes sny, někdy ve snech potkávám lidi, co mi kladou otázky, nebo to často vypadá, jako by moje sny byly testy, já tomu říkám „neohlášené zkoušení“. Jako by mě dali do nějaké situace a sledovali, jaké rozhodnutí udělám, když jsem bez zábran.

Tenhle nástroj používám, když mě challengeují tím, že mě nechají myslet si třeba, že mě to štve, „je mu to úplně u zadku“. Já říkám: „ne, mně se to líbí“.

Metakognitivní nástroj Jde to dobře

Jde to dobře

metakognitivní nástroj

Mám práci, miluju svou ženu, vycházím dobře se svými blízkými. Pracuju s klienty, mám v životě projekty, které se mi daří dotahovat.

A přitom se mnou interagují skoro pořád, když jsem vzhůru. Ale od té doby, co fenomén vidím pozitivně, čím víc času plyne, tím víc mám v běžném životě chvilek „ticha“. Stejně tak když s někým mluvím, většinou je mluvit neslyším.

Říkám si, že nám to dělá pěknou collab.

Ale někdy se můj proud myšlenek může sám od sebe zvrtnout do negativity, pouštím se tam, kam bych neměl, nebo mi ty myšlenky můžou dát oni.

A když se to stane, řeknu si, že to jde dobře. A opravdu to tak je, kdyby se mnou někdo strávil den, nevšiml by si ničeho zvláštního.

Metakognitivní nástroj režim Care Bears

režim Care Bears

metakognitivní nástroj

Říkám si, že abych si ten zážitek užil bezpečně, zvolím ultra bezpečné chování!

Nikdy si neublížím ani neublížím někomu jinému, právě naopak, dokonce se snažím být na ostatní víc usměvavý, otevřený a přátelský.

Ne že bych předtím byl nesympatický člověk, ale během té fáze pátrání a trápení jsem se uzavřel do sebe.

Pomáhá mi to i s tím, čemu asi můžeš říkat sociální úzkost: s tím, že přemýšlíš, jestli o mně někdo mluví, nebo co si o mně asi myslí.

Tak moc se s tím „bavili“, všechno nafukovali a karikovali, že jsem došel do bodu, kdy tomu už nepřikládám ani důležitost. Zasypali mě od nich tolik nepříjemnými slovy nebo obrázky, že jsem se s tím naučil žít, nebo tomu nedávat moc váhu, a důsledek je ten, že to vypadá, jako by se to vztahovalo i na moje vlastní negativní myšlenky.

A snažím se pečovat o svoje fyzické i duševní zdraví: nula léků (za svým rozhodnutím si stojím na 100 %), nula drog (to tak bylo už předtím), skoro nula alkoholu (jen si občas dám lok z cizí sklenice), protože po účincích mě to má tendenci nechat v blbým stavu, i když nenápadně. Sportuju, piju jen vodu, neuzobávám, nepiju kafe, už nejím ani čokoládu, abych si nerušil spánek.

Stejně jako se mi podařilo na 100 % dostat pod kontrolu svou seboroickou dermatitidu co nejneutrálnějším dětským šamponem, snažím se si i v každodenním životě osvojit co nejneutrálnější chování, a neutrální neznamená studené/vyčpělé.

Metakognitivní nástroj Le boviniste

Vymyšlené francouzské slovo od „bovin“ (hovězí, kravský). Jde o to přežvykovat hypotetické scénáře jako kráva přežvykuje potravu - ve francouzštině se pro obojí používá „ruminer“, takže ten zvířecí obraz je už přímo v tom slovesu.

metakognitivní nástroj

Všiml jsem si, že mám v běžném životě tendenci vytvářet si příběhy, ne konflikty, ale spíš ultra specifické a hypotetické scénáře. Myslím, že to byl zvyk, který jsem měl už dávno předtím, než se mnou lidi z fenoménu začali proaktivně interagovat.

Měl jsem taky tendenci k ruminaci, je to smutný, ale dokázal jsem trávit noci tím, že jsem se promítal do různých situací, často stresujících a hypotetických. Ale nejen to, mám hodně fantazie, a pamatuju si, že krátce po tom, co to začalo, jsem měl dojem, že slyším ty divný sousedy, jak se mi v noci posmívají, zatímco jsem si třeba představoval, že jsem zrovna uprostřed prezidentské debaty, i když jsem jen ležel v posteli.

Teď když to zpozoruju, řeknu si: „Nejsem boviniste.“

Metakognitivní nástroj Justin Mecque

Francouzská slovní hříčka. Vymyšlené křestní jméno „Justin Mecque“ zní úplně stejně jako „juste un mec“, tedy „prostě nějaký chlap“, a právě na tom je ten nástroj postavený.

metakognitivní nástroj

Jsem prostě jen chlap. To, co se mi děje, se neděje každému, to je jasný, ale na druhou stranu, když vidím, kolik lidí o sobě na Quoře, Redditu, X atd. říká, že jsou „obětí“ gangstalkingu, dochází mi, že to, co se děje mně, se děje spoustě lidí!

Dokonce si říkám, že kdoví, třeba je „gangstalking“ a schizofrenie to samé, a v tom případě je na světě ještě víc lidí.

Prý je 1 člověk z 345(otevře novou kartu) „schizofrenní“. To je asi 23 milionů lidí na světě.

Ale prý až 10 % lidí někdy během života zažije sluchové halucinace(otevře novou kartu).

Mám pocit, že o schizofrenii se mluví ve chvíli, kdy lidi z fenoménu s někým interagují a ten člověk to prožívá špatně nebo negativně.

Tenhle nástroj používám, když mi někdy říkají „jsi mistr světa“, a já odpovím „jsem prostě jen chlap“. Nebo dřív říkali: „jsi bůh! Šampion! S tou svojí hlavou winnera“, a já na to: „ne, jsem prostě jen chlap“. Nebo se občas začnu brát jako někdo výjimečný, a když si to uvědomím, řeknu si: „Jsem prostě jen chlap.“ A hlavně, vůbec si nemyslím, že mám nějaké schopnosti, podle mě to jsou oni, kdo se mnou interagují.

Metakognitivní nástroj Nutný zásah

Nutný zásah

metakognitivní nástroj

Trvalo mi, než mi to došlo, ale vlastně se mi od začátku v několika chvílích snažili víc nebo míň nenápadně dát najevo, že jsem si myslel/myslím nebo dělal věci, co nebyly úplně v pohodě.

Ale uvědomuju si, že je tu velký problém v tom, jak společnost zachází s lidmi, kteří jsou v kontaktu s lidmi z fenoménu.

Kdyby se můj pohled na věc, jak ho na tomhle webu podávám, nějak znormalizoval a obecně přijal, jsem si jistý, že by se to zlepšilo mnohem rychleji.

Myslím, že je možné, že se v budoucnu na to, jak běžné mínění v roce 2026 vnímá to, co se mi děje, bude koukat jako na pořádnou blbost.

Tenhle nástroj používám, když je začnu obviňovat a mít jim za zlé, že mě tahali za nos a nechali mě se v tom plácat tak, jak to udělali, řeknu si: „Nutný zásah“.

Metakognitivní nástroj dávat vůz před koně

Dávat vůz před koně

metakognitivní nástroj

Někdy si říkám: „Oh yes! Vysvětlím to co nejvíc lidem a už nikdo nebude tu zkušenost prožívat špatně“, nebo třeba: „stane se to pro všechny úplně normální“.

Nebo obecněji, někdy mám tendenci chtít dát všem to, co považuju za nejlepší řešení, i když se tím sám úplně neřídím.

A taky se mi často stává, že přemýšlím o různých věcech nebo i hypotetických situacích, přeskočím hromadu kroků a zajdu v těch hypotézách moc daleko, k věcem, které samy závisejí na dalších hypotetických věcech.

Metakognitivní nástroj neoslavovat vítězství moc brzy

Neoslavovat vítězství moc brzy

metakognitivní nástroj

Někdy si říkám, že jsem konečně našel nejlepší řešení toho, co se mi děje, všechno se zdá, že se vrací do normálu, a já můžu konečně zase převzít kontrolu nad svým životem.

Jenže na druhou stranu, když se dostanu do situace, která mě má tendenci rozhodit nebo vyvést z rovnováhy, třeba hádka, moc dlouho sedím u PC, moc se zaseknu na nějakém tématu, zkrátka věci, které můžou ovlivnit moji každodenní pohodu, tak mám pocit, že oni zase přitlačí.

Takže mi to připomíná, že je to průběžná práce, kterou na sobě musím dělat, i když mám časem pocit, že si osvojuju nové návyky a že to celkově jde čím dál líp.

A vlastně právě tahle myšlenka mě motivovala k tomu, že jsem se chtěl pustit do metakognice, protože jsem během svých sessions doom scrollingu četl, že k vytvoření nových návyků stačí 3 týdny a pak je to přirozené. Tak jsem si řekl, že by se to možná mohlo týkat i mého způsobu myšlení.

Metakognitivní nástroj Positive attitude

Positive attitude + být šťastný/spokojený

metakognitivní nástroj

Od chvíle, kdy jsem konečně pochopil povahu fenoménu, jsem si myslel, že se mnou navazují kontakt, aby „zachránili svět“, nebo něco podobně přehnaného.

Ale uvědomuju si, že jde hlavně o to, abych na sobě pracoval.

„Tak tomuhle on říká vysněný život,“ říkal jeden z nich několikrát. Uvědomuju si, že jsem žil trochu jako adultescent, rebel, ale zas ne nějak přehnaně. Nemyslím si, že se mi to děje proto, že jsem nějaký extrém. „Nejsi ten nejvíc nezodpovědný!“ říkal taky, zkrátka to neberu jako trest.

Tenhle web dělám proto, abych „zvěčnil“ to, co se mi děje, ale taky protože si uvědomuju, že je spousta lidí, kteří se umanutě snaží obviňovat CIA, MK Ultra, V2K, Direct Energy Weapon, DARPA, Targeted Individual, Gangstalking, Perps atd. Takže by to možná mohlo pomoct i dalším lidem

Uvědomuju si, že v obsahu spojeném s tím, čemu se na internetu říká „gangstalking“, není všechno k zahození, protože to lidem umožňuje rozpoznat patterny v tom, co se jim děje.

Může pomoct nechat to řešení běžet, je to win win pro všechny, tak si to aspoň představuju.

Metakognitivní nástroj Myšlenkoemoji

Myšlenkoemoji

metakognitivní nástroj

Občas mě přivedou na nějaké myšlenky, donutí mě si něco představit, překvapivého, vtipného, matoucího, nebo i lehce nepříjemného.

Beru to jako nálepky ve WhatsAppu, ale přizpůsobené tomu způsobu komunikace s lidmi z fenoménu.

Je to mnohem bohatší komunikace, se slovy, neobratností, obrazy v mojí představivosti, zvukem a tak dál.

Zkrátka, když mi hlavou proběhne nějaká věc a přijde mi až moc překvapivá, řeknu si: „A jo, to je myšlenkoemoji.“

Metakognitivní nástroj Orchestrace stimulů

Orchestrace stimulů

metakognitivní nástroj

Je to trochu spojené s tou analogií border kolií. Mám pocit, že lidi z fenoménu dokážou vnímat specifika v mém způsobu myšlení stejně, jako my dokážeme rozlišovat všechny rozdíly ve vzhledu lidí (výška, obličej, tělo atd.). Mají hodně pokročilé chápání člověka a toho, jak přemýšlí a reaguje na podněty.

Možná je to trochu přitažená analogie, ale je to trochu jako když si my hrajeme se psem na „aport“. Občas si z něj uděláme legraci, předstíráme, že hodíme míček, a koukáme, jak pes přemýšlí, kam zmizel, jak reaguje a tak.

Vypadá to, že dělají něco podobného, ale v super sofistikovaném a chytrém režimu, přes podněty, které můžou mít všechny možné podoby: věty, konkrétní intonace hlasu, když mluví na mě, když mluví na kolegy, nějaký obraz v mojí představivosti atd. A někdy to zabere a někdy ne, ale časem a díky tomuhle metakognitivnímu nástroji mám čím dál větší schopnost některé patterny rozpoznat.

Mluvím o orchestraci, ale upřímně, nevím. Občas mám pocit, že je to trochu, jako kdyby hodili kámen do rybníka a pak sledovali vlny, které to vyvolá.

A pak na to můžou navázat podle toho, jaké to ve mně vyvolá reakce, aby mě nějakým směrem „vedli“ a tak.

Metakognitivní nástroj Relax

Relax

metakognitivní nástroj

Občas cítím, že se moje myšlenky už nezastaví, že prostě nedokážu přestat myslet, mám pocit, že jsem v hlavě hyperaktivní, nevím, jak to vysvětlit. Často se mi to stává v noci, mozek se prostě nezastaví.

Nebo jsem zase někdy vystresovaný úplně na maximum kvůli jedné věci, nebo kvůli spoustě věcí najednou.

Když si uvědomím, že se to děje, zkouším si říkat „relax“, ale popravdě to moc nefunguje.

Nezpychnout a nepodceňovat je

metakognitivní nástroj

Občas si říkám, že mám vlastně výsadu: jsem v neustálém kontaktu s lidmi z fenoménu, o kterých se mluví v náboženstvích. Mohl bych riskovat s tím, že si budu myslet, že jsem chráněný, i když riskovat není úplně můj styl, ale radši se tomu vyhýbám a dávám si pozor na to, co dělám.

A nepodceňuju je. I když si z nich v běžným životě rád dělám srandu, uvědomuju si, že mám co do činění s mocnými lidmi.

Buddhistická manifestace

metakognitivní nástroj

Občas se mi stane, že myslím na nějakou věc, na projekt, kterej bych rád viděl uskutečněnej v budoucnu, a představuju si a vizualizuju si tu věc, jako by už existovala, a úplně přeskakuju všechny mezikroky.

A když se to stane, občas se někteří z nich začnou pochechtávat, reagují, nebo dokonce neřeknou nic, a já si třeba řeknu: „A jo, vlastně, oni vědí, na co myslím.“ A reaguju tím, že řeknu: „Ne ne, to je buddhistická manifestace.“

No jo, je to možná trochu blbej nástroj, ale nějak pracuju s vlastní zkušeností.

Nenechat se sebou plácnout + snažit se dosáhnout toho, čeho chci dosáhnout

metakognitivní nástroj

I když se mi tohle všechno děje, nesmím se sebou plácnout. Dbám na hygienu, dělám, co je potřeba, pracuju, mám v hlavě různé projekty atd.

Jestli se mi má podařit dosáhnout určitých věcí, musím si pořád uvědomovat, že se musím snažit a že mi to nespadne z nebe.

Cyklista soustředěný na cestu, obrázek pozornosti vůči ostatním

Myslet na ostatní

metakognitivní nástroj

Snažím se o to, ale občas si uvědomím, že mám tendenci mít s hlavou skloněnou nad řídítky, takže už nevidím cestu, jsem moc soustředěnej na to, co dělám, a zapomínám myslet na ostatní a na svoje blízké.

No, nevím. Možná tomu moc nepomáhá to, že často pracuju z domova, před počítačem.

Nevím, mám pocit, že jsem často ve svým světě a ve svojí bublině, ale ne tak, aby se z toho stal handicap: v běžným životě nemám problém fungovat.

Říkám to proto, že jsem už dostkrát slyšel, jak někteří z nich říkají věci jako: „Je vidět, že je autista.“ Já si to osobně nemyslím, a jak už jsem říkal dřív, můžou říkat jednu věc a pak její opak.

Pak je ale pravda, že práce developera na dálku má tendenci mě izolovat a cítím takovou únavu, když celej den koukám do obrazovek, i když jsem celej den jen seděl.

Dokázal jsem mluvit jen o sobě v nástroji Myslet na ostatní, to už je výkon.

Lidi z fenoménu

metakognitivní nástroj

Může to znít proti intuici, ale lidi z fenoménu jsou vlastně lidi, kteří působí strašně mile a rovně. Vypadají jako kolegové, co mají rádi svoji práci, i když já nevím, co to vlastně je. Ale čím víc času plyne, tím víc dokážu rozpoznávat rutiny a tak dál. Vím, že to zní šíleně, ale očividně jsem z toho vybočil, mám ten dojem, protože jsem je začal rozesmívat.

Několikrát jsem slyšel jednoho z nich říct jinému kolegovi: „Kdybys viděl ty záchvaty smíchu, co nám dal!“, „Rozesmál lidi (nebo „někoho“, mluvilo se o kolezích z fenoménu, už nevím, co přesně říkal), které jsem nikdy předtím neviděl se smát.“

A může to znít divně, ale dělám si s nimi ze situace srandu, trochu jako Malcolm v Malcolm in the Middle, když mluví do kamery o tom, co se zrovna děje.

Rozhodl jsem se jim říkat „lidi z fenoménu zmiňovaného mimo jiné v náboženstvích“, ale myslím, že už mají spoustu jiných názvů, které se v náboženstvích zmiňují.

Ale uvědomuju si, že slova, která používáme, když je někdo slyší nebo čte, mají vliv na to, jak si to v hlavě představí, a to může být i negativní. Takže radši používám tohle neutrální označení.

Tenhle nástroj používám, když se mi občas v životě stane něco negativního a já je začnu chtít obviňovat.

Říkám si: když jsem tím vším dokázal proměnit svoji zkušenost s lidmi z fenoménu zmiňovaného v náboženstvích v pozitivní zkušenost, možná by to mohlo fungovat i u dalších lidí, a to by pak mohlo mít spoustu fakt super důsledků.

Teď budu vyprávět o svém každodenním životě od chvíle, kdy to začalo, abych vysvětlil, jak jsem k tomuhle závěru došel, ale taky o běžných chvílích, snech, úvahách, co mě napadají, a tak dál.

Tahle stránka byla automaticky přeložená z francouzštiny. Některé výrazy a slovní hříčky zůstaly ve francouzštině, i s vysvětlením po najetí myší. Zobrazit původní verzi. Překlad, co zní divně? Nahlas ho v chatu vpravo dole.